8. 11. 1861, v Bahamském průplavu poblíž Kuby, loď amerického válečného námořnictva zastavila britský poštovní parník, a když Američané vstoupili na palubu, zajistili dva konfederační vyslance na cestě do Anglie, kde chtěli usilovat o podporu své věci. Anglie reagovala hněvem… a voláním po odvetě. Hrozící krize byla odvrácena mírumilovným princem Albertem. Ale co kdyby zasáhl osud? Představme si, jak by jeho nepřítomnost v tomto kritickém okamžiku mohla všechno změnit. Jelikož Albertův klidný, soudný hlas nezasáhne, Británie se chápe přiležitosti napadnout a podrobit si ochromenou, válkou souženou Ameriku. Ulysses S. Grant právě zaujal pozice před útokem, který by mohl rozdrtit a prolomit jižanskou obranu. Abraham Lincoln ve Washingtonu uzří první záblesk naděje, že by tato krvavá válka mohla brzy skončit. Pak zasáhne pohroma: anglická vojska vtrhla do Spojených států z Kanady. Jelikož většina severských vojsk byla stažena, aby bojovala proti novému nepříteli, generál William Tecumseh Sherman se svou oslabenou armádou stojí sám proti konfederantům. Na moři mezitím dřevěné lodě amerického námořnictva čelí hrozbě v podobě britské ocelové bitevní lodi Warrior. Zatímco královna Viktorie a její ministerský předseda lord Palmerston usilují o totální zničení Ameriky, konfederační prezident Jefferson Davis a prezident Lincoln musí pod drtivým tlakem učinit kritické rozhodnutí. Kniha Ať žijí hvězdy a pruhy… klade – a vzápětí fascinujícím způsobem zodpovídá – zásadní otázku: Mohla by rozdělená, krvácející Amerika porazit Anglii, anebo by Spojené státy přestaly navždy existovat?